Partio Conservatore (Regno Unio)

El Partio Conservatore e Unionista (corispetivo ingleze: Conservative and Unionist Party; cołocualmente ciamà anca Tories, Tory Partyi) el ze un partio pułìtego britànego pozisionà dal sentro-drita a ła drita, de ideołozia conservatora e unionista.

Infotaula d'organitzacióPartio Conservatore
(en) Conservative and Unionist Party Cànbia el vałor in Wikidata
Conservative Party UK Logo 2022.svg
Conservative Party conference 2011.jpg
Cànbia el vałor in Wikidata
Dati
Nome scursàCon e المحافظين Cànbia el vałor in Wikidata
Sortepartio pułìtego Cànbia el vałor in Wikidata
Ideołozìa pułìtegaconservadurismo


unionismo britànego
libarałismo econòmego

Cànbia el vałor in Wikidata
Cołocamento pułìtegoSentro-drita Cànbia el vałor in Wikidata
Istoria
Creasion18 de disenbre del 1834 Cànbia el vałor in WikidataŁondra Cànbia el vałor in Wikidata
FondadorRobert Peel (it) Traduzi Cànbia el vałor in Wikidata
Atività
Atività
Menbro deLeansa dei Conservatori e Riformisti Eoropei Cànbia el vałor in Wikidata
Menbri172 437 (2022) Cànbia el vałor in Wikidata
Governo d'impresa
PresidènsaRishi Sunak (it) Traduzi (2022–) Cànbia el vałor in Wikidata
Lìder del Partio Conservatore Cànbia el vałor in WikidataRishi Sunak (it) Traduzi Cànbia el vałor in Wikidata
Organizasion zovaniłeYoung Conservatives (en) Traduzi Cànbia el vałor in Wikidata
Filiałi
Formà da
Indicatore economico
Finansiamento (Lubov Chernukhin (en) Traduzi Cànbia el vałor in Wikidata)
Finanziatore (it) TraduziLubov Chernukhin (en) Traduzi Cànbia el vałor in Wikidata
Altri
Cołore     Cànbia el vałor in Wikidata

Sito webconservatives.com Cànbia el vałor in Wikidata

Facebook place: conservatives Twitter: Conservatives Instagram: conservatives Youtube: UCXNSyuKeoiHOld1OS3kHuVg

El Partio Conservatore el ze nasesto inte el 1834 cofà erede del istòrego Partito Tory, nasesto inte el 1678. El partio el ze sta uno dei do pì inportanti partii pulìteghi inglezi del disnovèzemo sècolo co i Liberałi. El ga canbià nome inte el 1912 in Partio Conservatore e Unionista par via de ła fuzion col Partio Liberałe Unionista, ma zeneralmente el vien ciamà solché Partio Conservatore.

Inte i ani vinti, co i voti dei liberałi i zera drio spèrdarse, el Partio Laburista el ze sta el prinsipałe rivałe dei conservatori. I primi ministri conservatori, intrà sti cuà Winston Churchill (1940-45, 1950-55) e Margaret Thatcher (1979-1990), i ga goernà par 57 ani inte el ventèzemo sècoło.

A liveło internasionałe el partio el fa parte de ła Union Democràtega Internasionałe e el ze sta intrà i fondadori del partio pułìtego eoropeoo Liansa dei Conservatori e Riformisti Eoropei. Prima de ła Brexit, inte el Parlamento eoropeo i so esponenti i aderiva al Grupo dei Conservatori e dei Riformisti Eoropei.

Lìder del partioCànbia

Rezultai ełetorałiCànbia

Ełesion britànegheCànbia

Ełesion Lìder Conservatori Voti Seji Pozision Goerno
Unità % Càreghe ±
1835 Sir Robert Peel 261 269 40,8%
273 / 658
 

98

 

2º partio

Whig
1837 Sir Robert Peel 379 694 48,3%
314 / 658
 

41

 

2º partio

Whig
1841 Sir Robert Peel 379 694 56,9%
367 / 658
 

53

 

1º partio

Conservatore
1847 Edward Smith-Stanley 205 481 42,7%
325 / 656
 42  

1º partio

Whig
1852 Edward Smith-Stanley 311 481 41,9%
330 / 654
 

5

 

1º partio

Conservatore
1857 Edward Smith-Stanley 239 712 34,0%
264 / 656
 66  2º partio Whig
1859 Edward Smith-Stanley 193 232 34,3%
298 / 656
 

34

 

2º partio

Whig
1865 Edward Smith-Stanley 346 035 40,5%
289 / 658
 9  

2º partio

libarałe
1868[1] Benjamin Disraeli 903 318 38,4%
271 / 658
 18  

2º partio

libarałe
1874 Benjamin Disraeli 1 091 708 44,3%
350 / 652
 

79

 

1º partio

Conservatore
1880 Benjamin Disraeli 1 462 35 42,5%
237 / 652
 113  2º partio libarałe
1885[2] Lord Salisbury 2 020 927 43,5%
247 / 670
 

10

 

2º partio

libarałe de minoransa
1886 Lord Salisbury 1 520 886 51,1%
317 / 670
 

70

 

1º partio

Conservatore in coałision col Partio Libarałe Unionista
1892 Lord Salisbury 2 159 150 47,0%
268 / 670
 49  2º partio libarałe
1895 Lord Salisbury 1 894 772 49,0%
340 / 670
 

72

 

1º partio

Conservatore in coałision col Partio Libarałe Unionista
1900 Lord Salisbury 1 767 958 50,3%
335 / 670
 5  

1º partio

Conservatore in coałision col Partio Libarałe Unionista
1906 Arthur Balfour 2 422 071 43,4%
131 / 670
 204  2º partio libarałe
Gennaio 1910 Arthur Balfour 3 104 407 46,8%
240 / 670
 

109

 

2º partio

libarałe
Dicembre 1910 Arthur Balfour 2 420 169 46,6%
235 / 670
 5  

2º partio

libarałe de minoransa
El Partio Conservatore el se fonde col Partio Libarałe Unionista divegnendo Partio Conservatore Unionista
1918[3] Andrew Bonar Law 3 472 738 33,3%
379 / 707
 

108

 

1º partio

Conservatore in coałision
1922 Andrew Bonar Law 5 294 465 38,5%
344 / 615
 35  

1º partio

Conservatore
1923 Stanley Baldwin 5 286 159 38,0%
258 / 625
 86  

1º partio

Laburista de minoransa
1924 Stanley Baldwin 7 418 983 46,8%
412 / 615
 

124

 

1º partio

Conservatore
1929[4] Stanley Baldwin 8 252 527 38,1%
260 / 615
 152  2º partio Laburista de minoransa
1931 Stanley Baldwin 11 377 022 55,0%
470 / 615
 

210

 

1º partio

Conservatore in coałision co Partio Libarałe Nasionałe e Nasional Laburisti
1935 Stanley Baldwin 10 025 083 47,8%
386 / 615
 83  

1º partio

Conservatore in coałision co Partio Libarałe Nasionałe e Nazional Laburisti
1945 Winston Churchill 8 716 211 36,2%
197 / 640
 189  2º partio Laburista
1950 Winston Churchill 11 507 061 40,0%
282 / 625
 

85

 

2º partio

Laburista
1951 Winston Churchill 13 724 418 48,0%
302 / 625
 

20

 

1º partio

Conservatore in coałision co Partio Libarałe Nasionałe
1955 Anthony Eden 13 310 891 49,7%
324 / 630
 

22

 

1º partio

Conservatore in coałision co Partio Libarałe Nasionałe
1959 Harold Macmillan 13 750 875 49,4%
345 / 630
 

21

 

1º partio

Conservatore in coałision co Partio Libarałe Nasionałe
1964 Sir Alec Douglas-Home 12 002 642 43,4%
298 / 630
 47  2º partio Laburista
1966 Edward Heath 11 418 455 41,9%
250 / 630
 48  

2º partio

Laburista
1970[5] Edward Heath 13 145 123 46,4%
330 / 630
 

80

 

1º partio

Conservatore
Febbraio 1974 Edward Heath 11 872 180 37,9%
297 / 635
 33  2º partio Laburista de minoransa
Ottobre 1974 Edward Heath 10 462 565 35,8%
277 / 635
 20  

2º partio

Laburista
1979 Margaret Thatcher 13 697 923 43,9%
339 / 635
 

62

 

1º partio

Conservatore
1983 Margaret Thatcher 13 012 316 42,4%
397 / 650
 

38

 

1º partio

Conservatore
1987 Margaret Thatcher 13 760 935 42,2%
376 / 650
 21  

1º partio

Conservatore
1992 John Major 14 093 007 41,9%
336 / 651
 40  

1º partio

Conservatore
1997 John Major 9 600 943 30,7%
165 / 659
 171  2º partio Laburista
2001 William Hague 8 357 615 31,7%
166 / 659
 

1

 

2º partio

Laburista
2005 Michael Howard 8 785 941 32,4%
198 / 646
 

32

 

2º partio

Laburista
2010 David Cameron 10 704 647 36,1%
306 / 650
 

108

 

1º partio

Conservatore in coałision co i Liberal Democràteghi
2015 David Cameron 11 334 920 36,9%
331 / 650
 

24

 

1º partio

Conservatore
2017 Theresa May 13 632 914 42,3%
317 / 650
 14  

1º partio

Conservatore in coałision col Partio Unionista Democràtego
2019 Boris Johnson 13 966 565 43,6%
365 / 650
 

48

 

1º partio

Conservatore

Elesion eoropeeCànbia

  Par savèrghene de pì, vardarse łe voxe Parlamento Eoropeo e Ełesion eoropee.
Ano Lìder dei Conservatori Voti (%) Seji Variasion Pozision
1979 Thatcher, Margaret Margaret Thatcher 48,4
60 / 78
1º partio
1984 Thatcher, Margaret Margaret Thatcher 38,8
45 / 78
  15  

1º partio

1989 Thatcher, Margaret Margaret Thatcher 34,7
32 / 78
  13   2º partio
1994 Major, John John Major 26,8
18 / 84
  13  

2º partio

1999[fn 1] Hague, William William Hague 35,8
36 / 84
 

18

 

1º partio

2004 Michael Howard 26,7
27 / 78
  8  

1º partio

2009 Cameron, David David Cameron 27,7
26 / 72
 

1

 

1º partio

2014 Cameron, David David Cameron 23,1
19 / 73
  7   3º partio
2019 Theresa May 8,8
4 / 73
 15   5º partio

NotasionCànbia

  1. Prima elesion dopo el Reform Act del 1867,
  2. Prima elesion dopo Representation of the People Act del 1884 e del Redistribution of Seats Act del 1885,
  3. Prima elesion dopo el Representation of the People Act del 1918 andove ghe se consente el voto ai ómani co pì de 21 ani e done sora i 30,
  4. Prime elesion dopo el Representation of the People Act del 1928 che el ga concedesto el voto a łe done co almanco 21 ani,
  5. Sufrajo estendesto a tute le persone soto i 20 ani col Representation of the People Act del 1969,

Altri projetiCànbia

Linganbi forestiCànbia


Controło de autoritàVIAF (EN154203727 · ISNI (EN0000 0001 2364 4202 · LCCN (ENn82011080 · GND (DE121522-X · WorldCat Identities (ENn82-011080


Eror: Ghe xe un tag <ref> par un grupo che se ciama "fn", ma no xe stà catà nissun tag <references group="fn"/> che corisponda.

Traesto fora da Wikipèdia - L'ençiclopedia łìbara e cołaboradiva in łéngua Vèneta "https://vec.wikipedia.org/w/index.php?title=Partio_Conservatore_(Regno_Unio)&oldid=1101561"